O GALERII
KONTAKT

Vstupné


základní 30 Kč
snížené (žáci, studenti, senioři) 15 Kč

Výstava ve 2. patře GFD
základní 40 Kč, snížené 20 Kč

Stálá výstava
základní 40 Kč, snížené 20 Kč

 

 


 

Kontakt

Galerie Františka Drtikola,
příspěvková organizace města Příbram
Zámeček - Ernestinum
Tyršova 106, 261 01 Příbram 1 (zobrazit na mapě)
IČ: 865 96 322.Zápis v OR vedeném u Měst. soudu v Praze pod zn. Pr 1007 

Bankovní spojení: Česká spořitelna, č. účtu: 525716319/0800

ID datové schránky eazvu7t                               

ředitel BcA.Jan Freiberg

E-mail:

galerie@pb.cz

Telefon:

ředitel: 771 122 581

galerie: 739 983 876 (denně kromě pondělí 9 - 17 hodin)

 

Za zveřejňování programu děkujeme

www.ceskegalerie.cz

 

 

 

Dokumenty:

 Zřizovací listina 2017.pdf

Střednědobý výhled 2021-22.pdf

Rozpocet_2020.pdf

 

 

 

 

 

 

 

 


Nabídka pronájmu

V prostorách galerie je možné pořádat
koncerty a přednášky
Nájem 300 Kč/hodina
Další informace na vyžádání telefonicky nebo e-mailem


Prodej

Prodej publikací a plakátů


Z historie objektu

Zámeček - Ernestinum


Ve 13. století stála pravděpodobně v místech dnešní budovy Zámečku dřevěná tvrz. Dokladem této hypotézy jsou archeologické vykopávky, které místní osídlení dokládají. Přestavba dřevěné tvrze v kamenný hrádek je však věrohodně prokázána až v polovině století čtrnáctého.
Město Příbram s panstvím tvořilo součást majetku pražského biskupství, jehož nejvyšším představitelem se stal blízký spolupracovník Karla IV., první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Ten dal na místě původní dřevěné tvrze postavit kamenný hrádek. Výrazná dominanta Příbrami byla podle svého majitele nazvána Ernestinum. Z původní stavby ze 2. poloviny 14. století se dodnes dochovala východní část s gotickým arkýřem s žebrovou klenbou, pozůstatek presbytáře tehdejší kaple. Hrádek byl sídlem purkrabího, správce arcibiskupského panství a také Arnošt z Pardubic zde často pobýval. Potvrzují to mimo jiné i listiny jím vydané v roce 1358 a 1360. K Ernestinu se váže také pověst o vzniku dřevěné sošky Panny Marie, kterou údajně sám arcibiskup vyřezal a umístil ve zdejší kapli. Odtud byla přemístěna o několik století později na Svatou Horu.
Arnoštův nástupce, druhý pražský arcibiskup Jan z Jenštejna, známý vzdělanec a šiřitel mariánského kultu, nechal Ernestinum na konci 14. století obehnat zdí a hlubokým příkopem.Vstupní brána do nádvoří směřovala od jihu, od náměstí, a zajišťoval ji pravděpodobně padací most. Vchod hlavního objektu ústil původně v nádvoří ze západního traktu. Pod hrádkem bylo ve skále vytesáno rozsáhlé sklepení s průchodem do přízemních místností objektu. Stavba měla vlastní studnu, což sehrálo významnou roli při obléhání.
Po skončení ničivých husitských válek se příbramské panství na dlouhou dobu dostalo pod vládu zástavních pánů. Ti využívali svěřený majetek jen ku svému prospěchu . Zámeček byl i nadále centrem správy panství a příležitostně v něm pobývali někteří ze zástavních majitelů. Stejná situace byla i v 16. století. Poslední zástavní paní, Kateřina z Lokšan, se chovala ke svým poddaným tak špatně, že obyvatelé Příbrami proti ní povstali a sídlo správců panství vyplenili.
V roce 1579 povýšil císař Rudolf II. Příbram na královské horní město. Městská správa měla své sídlo na radnici a Zámeček, majetek českých králů, chátral.
O obnovu příbramského hradu se zasloužil na sklonku 17. století pražský arcibiskup Matouš Sobek z Bílenberka, kterému se podařilo získat hrad zpět do vlastnictví církve. Hrad byl rekonstruován, rozšířen a dostal nové jméno – Mariánský hrad - „Marienburg“. Byl v té době využíván pro příležitostné ubytování slavných hostů při poutích na Svatou Horu.
Nové dějiny Zámečku začal psát rok 1849. Mohutný rozvoj stříbrorudného hornictví v Příbrami si vyžádal založení montánního učiliště, které bylo umístěno do příbramského hrádku. V roce 1865 udělil císař František Josef I. této škole titul báňská akademie. Ta v roce 1894 získala statut vysoké školy. Objekt byl rozšířen o třetí (zadní) trakt, hradby byly rozbořeny a příkopy zasypány.
V roce 1946 byla VŠB přemístěna do Ostravy. Zámeček byl využíván jako sídlo drobných provozoven až do roku 1962. V 70. letech část objektu využívalo muzeum, později kulturní středisko. Poslední rekonstrukce budovy proběhla v 80. letech. Při této rekonstrukci byly vnější úpravy budovy zpracovány tak, aby barva a struktura zdiva naznačily jednotlivé etapy přestaveb objektu.
Dnes je příbramský hrad, pojmenovaný Příbramany jako Zámeček, majetkem města Příbrami. Je sídlem galerie a Muzea III. odboje. V budově je umístěna také obřadní síň. Od r.2000 svým názvem Ernestinum opět připomíná svého slavného zakladatele.
Poslední rok 20.století se zapsal do historie objektu další významnou událostí.
Město Příbram ve spolupráci s Uměleckoprůmyslovým museem v Praze otevřelo v Ernestinu stálou expozici, která je věnována jednomu z nejslavnějších příbramských rodáků – světově uznávanému fotografovi Františku Drtikolovi (1883 Příbram – 1961 Praha).

V Zámečku je dále umístěna obřadní síň a INFOCENTRUM MĚSTA PŘÍBRAMI.

 

 

 

The site of Zámeček (Small Chateau) was most likely a wooden fortress in the 13th century. The theory is supported by archaeological research and findings that document a local settlement. Based on available evidence, the wooden fort was then rebuilt into a stone castle in the mid-14th century. The town of Příbram including the local estates belonged to the Diocese of Prague headed by Arnošt (Ernest) of Pardubice, the first Archbishop of Prague and a close collaborator of Emperor Charles IV. It was Arnošt of Pardubice who had a small stone castle built on the site of the previous wooden fortress. At this time, Příbram’s significant landmark was named after its original owner, Ernestinum. The only parts preserved from the second half of the 14th century to this day include the original Gothic oriel window with a ribbed vault – remains of the chapel presbytery situated in the eastern part. At the time, a burgrave taking care of the Archbishop’s estates resided at the castle. However, Arnošt of Pardubice often stayed here too as shown in documents issued by Arnošt in 1358 and 1360. Ernestinum is also linked with the legend of the origins of the wooden Virgin Mary statue, allegedly carved by the Archbishop himself. A few centuries later, the statue was moved from the chapel to the nearby pilgrimage site of Svatá Hora.
At the end of 14th century, Arnošt’s successor and the second Archbishop of Prague, Jan of Jenštejn, who was a famous scholar and a promoter of the veneration of the Virgin Mary, had the Ernestinum surrounded by a wall and a defensive moat. The entry gate to a courtyard was oriented towards the town’s main square in the south. In addition, the gate was probably secured by a drawbridge. The entrance was originally located in the west wing. Further, there was a large underground cellar with a vaulted passage carved into a rock. The castle had its own water well, which proved to be of great significance during the times of siege.
After the devastating Hussite wars, the Příbram manor was, for a long time, controlled by lien lords who used the property only to their own advantage. Zámeček served as the centre of administration and occasionally, some of the owners resided here. This state of affairs continued throughout the 16th century. The last of the owners, Kateřina of Lokšany, treated her serfs so badly that the people of Příbram revolted against her and plundered the place.
In 1579, Emperor Rudolf II promoted Příbram to a royal mining town. The municipal administration moved to a town hall, and Zámeček, the property of Bohemian kings, was left to fall into disrepair. At the end of the 17th century, the Archbishop of Prague, Matouš Sobek of Bílenberk, initiated a reconstruction and he arranged to pass Zámeček into the ownership of the Church. The castle underwent renovation and expansion, and was named Marienburg (Marian Castle). At that time, it was mostly used as occasional guest accommodation for prominent visitors on their pilgrimage to Svatá Hora.
A new history of the site began to unfold in 1849. The extensive development of silver mining in Příbram required the establishment of a mining school that opened its gates in Zámeček. In 1865, the school was awarded the title of Mining College by Emperor Franz Josef I. Finally, in 1894, the school obtained the status of Mining University. A third (rear) wing was added to the building, ramparts were torn down, and the moat was filled up.
In 1946, the Mining University was moved to Ostrava, and Zámeček housed small workshops until 1962. During the 1970s, parts of the building were used as a museum and a cultural center. The last renovation took place in the 1980s, during which the exteriors and facade colours were adapted to indicate the different stages of alterations throughout the times.
Today, the castle of Příbram, familiarly called Zámeček by the locals, belongs to the municipality. It houses the František Drtikol Gallery and the Museum of the Third Resistance Movement. Since 2000, Zámeček has carried the name of Ernestinum once again to remember its famous founder. The last year of the 20th century marked yet another significant event in the history of the building. The town of Příbram, in cooperation with the Museum of Decorative Arts in Prague, opened a permanent exhibit dedicated to one of the town’s most famous natives – world-renowned photographer František Drtikol (1883 Příbram – 1961 Prague).
Today, Zámeček houses also a ceremonial hall and Příbram’s VISITOR INFORMATION CENTER.