Prodané vstupenky je možné vrátit v galerii.
Náhradní termín není určen.
Rozsáhlá výstava, pořádaná Galerií Františka Drtikola Příbram a Retro Gallery Praha představuje práce Zdeňka Buriana (1905-1981), výtečného ilustrátora cestopisných a dobrodružných knih významných spisovatelů tohoto žánru: Karla Maye, Jacka Londona, Julese Verna a dalších. Reprezentativní kolekce obsahuje více než 100 originálních kvašů ze 30. – 60. let, je doplněna několika unikátními olejomalbami.
Zdeněk Burian stál se svou mimořádně rozsáhlou a osobitou ilustrační tvorbou od 30. let zcela osamoceně mimo veškeré dobové vlivy. Po roce studií z pražské Akademie odešel a od roku 1921 spolupracoval s významnými meziválečnými nakladateli (J. R. Vilímek, Toužimský a Moravec, Stanislav Nikolau, Česká grafická Unie). Ilustračně přispíval do řady časopisů, v 50. letech byl jako autor přehlížen a kritizován pro svůj popisný realismus, naturalismus a náměty západní provenience.
Známé jsou jeho studie prehistorických zvířat a pravěké flóry, na kterých spolupracoval s paleontologem Josefem Augustou.
- pozvánka ke stažení -
Jitka Anlaufová patří ke generaci, která nastoupila na českou výtvarnou scénu na počátku devadesátých let. Tedy v době, kdy už se klasická malba, jakožto dočasně ohrožený a přehlížený druh, znovu řádně etablovala a začala přinášet zajímavé reflexe své doby. Díky svému talentu, vyzrálé osobnosti a možná i profesorům na pražské Akademii výtvarného umění, především bytostnému krajináři Františku Hodonskému, nabylo záhy autorčino kontemplativní směřování jasnějších obrysů a cílů.
Anlaufová se v souladu se svou introvertní povahou nezaměřuje na sociální a vypjatě kritické příběhy a tepající komentáře. Má naopak nadání nahlížet tušené prostory a přírodní fragmenty s empatickým soustředěním. Malbou tak vlastně medituje nad základními biomorfními útvary, jejich možnými vlastnostmi a jemnými strukturami. Hledá jejich základní tvar, povahu a životní (či kosmickou) energii. Snaží se dekódovat fyzikální zákonitosti, jejich vnitřní podstatu, ale i podvědomé duchovní napojení.
Anlaufová tedy nahlížený objekt - vertikálně či horizontálně členěné prostory či oproštěné útvary - pasívně nekopíruje. Sbližuje se s nimi, rozmlouvá s nimi a vciťuje se do jejich uzpůsobení a povahy. S jakousi tichou sympatií a otevřenou intuicí je svým pojetím - tedy oproštěností a spíše monochromní barevností - přijímá za své. Reálná východiska makro či mikrosvěta posunuje tak do nových souvislostí a vyznění. Minimalisticky pročištěné a hluboce procítěné - místy až archetypální situace se nás spolehlivě dotýkají. Otevírají podvědomí - a vytržené z běžné každodennosti a navyklé funkčnosti - stávají se svébytnými kompozicemi na pomezí individuálních projekcí a nadčasových trvajících hodnot.
Anlaufová pokorně a trpělivě poodhaluje pověstný Májin závoj. Nehledá nahodilosti a povrchní proměnlivost, ani se nenechává strhnout iluzivními jevy. Ve své očišťující koncentrovanosti není přitom dogmaticky nudná. Nepatrnými posuny či akcenty předkládá pozornému divákovi intimně laděný dialog mezi neopakovatelným jedincem a přesahujícím univerzem. V tomto směru navazuje důstojně na duchovní odkaz středoevropské malby. Radan Wagner
...více zde
- odkaz na stránky -
- pozvánka ke stažení -
