LIBUŠE NIKLOVÁ A PETR NIKL
DĚDIČNÁ ZVÍŘENA

Ve středu 28. května od 18 hodin proběhne vernisáž výstavy

STUDIA GFDP

LIBUŠE NIKLOVÁ a PETR NIKL

DĚDIČNÁ ZVÍŘENA

Výstava představí užitou tvorbu Libuše Niklové a Petra Nikla. Půjde o dosud největší výstavu ikonických hraček Libuše Niklové a zcela nových skleněných loutek Petra Nikla. Výstava matky a syna jde po stopách paměti, mapuje dětství a jeho zásadní roli v poznávání světa i vlastní identity. Hračky a loutky se potkají v horním patře galerie už v květnu a budou lákat k návštěvě až do září. Výstava vzniká pod odborným dohledem Petra Nikla a Magdy Danel, kurátorem výstavy však bude třináctiletý vyjímečný autistický chlapec Daniel Bouška, který
disponuje ohromnými znalostmi díla vystavujících autorů a bude výstavou provázet. Hračky Libuše Niklové jsou do výstavy zapůjčeny ze soukromé sbírky Lukáše Tomana.

„Pří navrhování jednotlivých zvířátek jsem brala zřetel především na to, aby dítě mělo možnost hrát si s hračkou co nejtvořivěji. Jelikož jsou zvířátka pružná a ohebná, může dítě napodobovat plížení, protahování, mňoukání tak, jak to odpozoruje v přírodě, jako by hrálo divadlo s loutkami, na rozdíl od jiných hraček, které se pohybují buď na setrvačník, nebo klíček, kde je dítě jen pasivním pozorovatelem.“ Libuše Niklová, 1964 /z knihy Terezy Bruthansové: Libuše Niklová, Arbor vitae societas, 2010/

„V průběhu let jsem se mnohokrát přesvědčil, jakou asociativní schopností maminčiny objekty vyzařují. Kolika dětem prošly rukama do vzpomínek a staly se součástí vjemu šedesátých a sedmdesátých let minulého století. Na rozdíl od hraček ze dřeva nebo kovu umožňovaly mačkání, tahání a stlačování, tím se intenzivně zabydlely v hmatové, čichové, zrakové i sluchové paměti. Ovlivnily mé pozdější vnímání. Musel jsem se podílet na jejich obživnutí, vdechnout jim tvar, ucítit vůni plastu a zbytků bývalého dechu. Provést na nich cosi, co připomínalo umělé dýchání. Postupně začal vzduch uvnitř klást větší a větší odpor, až došlo k zázračnému vypnutí. Lapal jsem po dechu a brněly mě rty. Uvnitř hraček vzdušné sochy spí.“ Petr Nikl 2010 /z knihy Terezy Bruthansové: Libuše Niklová, Arbor vitae societas,
2010/

Hračky Libuše Niklové jsou do výstavy zapůjčeny ze soukromé sbírky Lukáše Tomana.