PŘIPRAVUJEME NA ŘÍJEN
JAROSLAV KUČERA

Jaroslav Kučera

Narozen 19. 12. 1946
Studia: 1967 – 1973 stavební fakulta ČVUT V Praze

Během studia na VŠ se stal spoluzakladatelem Fotoklubu Strahov. V srpnu 1969 byl při fotografování prvního výročí okupace zatčen, několik týdnů vězněn, souzen jako kontrarevoluční živel.
Po absolutoriu ČVUT se stal volným fotografem, spolupracoval s časopisy a státními podniky. Nadále se věnoval volné tvorbě, černobílé humanistické fotografii. Po roce 1989 stál u zrodu české fotografické skupiny Signum a v roce 1996 se stal členem mezinárodní agentury Bilderberg Hamburg.
V roce 2000 obdržel v soutěži Czech Press Photo za snímek z pražských protestů proti globalizaci Hlavní cenu, titul Fotografie roku 2000.
Do roku 2005 získal v CPP 12 cen, v roce 2001 v soutěži Fujifilm Euro Press Award 2000 v Kodani 1. cenu v kategorii Aktualita.

Jako kurátor uspořádal na Pražském hradě dvě objevné výstavy z 1. světové války dosud neznámých českých fotografů, vojáků rakousko-uherské armády.

Jeho fotografie byly publikovány v desítkách knih, vydáno bylo 5 monografií.

Asociace profesionálních fotografů ČR mu udělila titul „Osobnost české fotografie 2016“

Autorské výstavy
1969 – Praha – Strahovské koleje, Pohřeb Jana Palacha
1975 – Praha – Výstavní síň Fotochemy, Setkání s člověkem
1975 – Olomouc – Galerie V podloubí, Setkání s člověkem
1977 – Praha – Galerie U jednorožce /s Janem Všetečkou/, Mělník III
1977 – Brno – Funkův kabinet, Jaroslav Kučera
1979 – Olomouc – Galerie V podloubí, Moldávie
1983 – Praha – Výstavní síň Fotochemy, Moldávie
1990 – Basel – Galerie No Name, Velvet revolution
1990 – Freiburg – Stadtbibliothek, Wie durch ein Wunder
1992 – Brno – Dům umění, Jaroslav Kučera – Fotografie
1994 – Freiburg – Galerie Schwarzeskloster /s Danou Kyndrovou/, Sudety
1994 – Basel – Galerie No Name, Dívky
1994 – Denver – Temple Emanuele, Židovské hřbitovy
1995 – Amiens – Galerie Jacques Tati, Sudety
1995 – Kladno – Malá galerie spořitelny, Sudety
1995 – Cheb – Galerie G4, Sudety
1996 – Praha – Galerie „13“, Sudety
1996 – Praha – Pražský dům fotografie, I taková je Praha
1998 – Berlín – České kulturní centrum, I taková je Praha
1998 – Drážďany – Galerie Neue Zeiten, I taková je Praha
1998 – Vilnius – Galerie litevské fotografické společnosti, Jaroslav Kučera
1999 – Haag – Konzulát České republiky, Jaroslav Kučera /výběr z díla/
1999 – Duisburg – Wasserturn NGW galerie, Jaroslav Kučera
1999 – Wessel – Wasserturn NGW galerie, Sudety
1999 – Bratislava – Dům VPN /s Janem Šibíkem/, Sametová revoluce
2000 – Praha – Amadeus Prag, 70. léta
2000 – Berlín – České kulturní centrum, Sudety
2001 – Praha – World Web Photo Gallery, Jaroslav Kučera
2001 – Plzeň – Městská radnice, Sudety
2001 – Sarajevo – Galerie Čulhan, I taková je Praha
2002 – Kladno – Malá galerie spořitelny, Z pražských hospod
2002 – Praha – Staroměstská radnice, Lidé, které jsem potkal
2003 – Praha – Galerie Na schodech /Mironet/, Lidé, které jsem potkal
2003 – Berlín – České kulturní centrum, 70. léta a Komunistické svátky
2004 – Lvov – Palác umění, I takové jsou Čechy
2005 – Kyjev – RAphoto Gallery, I takové jsou Čechy
2005 – Praha – Nikon Gallery, Best of Jaroslav Kučera
2005 – Kyjev – Dům umělce, Galerie Majstěrna, Konflikty
2005 – Praha – Leica Gallery Prague, Vagony pro Salgada
2006 – Brusel – Pražský dům, Lidé, které jsem potkal
2009 – Praha – Literární kavárna U Řehoře Samsy, 10 portrétů
2009 – Praha – Literární kavárna U Řehoře Samsy, Černobíle
2009 – Roztoky – Galerie Academic, Hospodské radosti
2009 – Praha – 32. salón ZENTIVA, Lidé, které jsem potkal
2009 – Praha – Smart Gallery, Totáč /s Jiřím Egertem/
2009 – Praha – Beseda – Galerie Ars Pragensis, Nové staré fotky
2010 – Praha – Poštovní minigalerie Klubu gentlemanů Žižkov, Potkávání
2010 – Hořice v Podkrkonoší – Muzeum, Setkání, okamžiky, samoty
2010 – Levice – Doboóvský kaštěl, Jaroslav Kučera
2010 – Praha – Leica Gallery Prague, Černobíle (Praha 1969–2010)
2011 – Moravská Třebová – Muzeum, Jaroslav Kučera /výběr z díla/
2012 – Praha – Kavárna Leica Gallery, Na východ od ráje
2013 – Praha – Pražský hrad, Jak jsem potkal lidi
2013 – Praha – Lucerna, klub Koníček - Face to Face, Chlubilové
2013 – Blatná – Zámecká galerie, Setkání, okamžiky, samoty
2013 – Bielsko-Biala - Galerie B&W, Jak jsem potkal lidi
2014 – Písek - Prácheňské muzeum, Setkání, okamžiky, samoty
2016 – Praha – Galerie Czech Photo Centre, Sudety
2017 – Praha – Leica Gallery Prague, Tiché dialogy
2017 – Horní Počernice – Foyer divadla, Černobíle /1968 – 1998/
2017 – Strakonice – Maltézský sál hradu, Sudety
2017 – Cheb – Artcentrum G4, Lidé, které jsem potkal

Fotografie Jaroslava Kučery jsou pro diváky zvláštním dobrodružstvím. Znamenají důvěrná setkání s lidmi, k nimž by jinak pravděpodobně nikdy nedošlo. Se světy, do nichž by jinak zřejmě nikdy nevstoupili. A situacemi, v nichž by se jinak téměř jistě nikdy neocitli. Neboť Jaroslav Kučera je jako magnetem přitahován právě k tomu, co je běžné životní zkušenosti skryto. K tomu, co je od běžného lidského osudu odkloněno. Jako by mu intuice či cit a zvídavost diagnostika napovídaly, co všechno formuje a do značné míry ochucuje a ovlivňuje náš život. A tak se na jeho snímcích setkáváme s prostitutkami, homosexuály a veksláky, s žebráky, zlodějíčky, bezdomovci a feťáky, s přistěhovalci a gastarbeitery, s pankáči a anarchisty, svéráznými obyvateli podsvětí, městských ulic a příhraničních oblastí. Jako málokomu je Kučerovi dán dar sbližovat se prakticky s kýmkoliv, vstupovat do jeho soukromí, získávat si jeho důvěru, ba sympatie. Takže není vnímán jako fotograf, ale jako kamarád. Nezneužívá toho, ale naopak lze z jeho fotografií vycítit jakési tiché souručenství se všemi těmito tak zvaně „lidmi na okraji“.
Své fotografie Kučera řadí do cyklů tematicky zaměřených vždy na problematiku určité sociální skupiny nebo lokality. Tak v 70. letech vznikají jeho cykly Milenci na jednu noc, Domov důchodců, Pasťák, Pražské bufety. Jsou to snímky někdy až brutálně syrové, vzniklé často na hranici světelných možností, ale plné koloritu a poezie té doby. Jako by si Kučera zkoušel definovat, co všechno znamená člověk. Cyklus Moldávie z 80. let je pak už vrcholným projevem Kučerova holdu prostému člověčenství. Do jeho tvorby naplno vstupuje i fenomén humoru. Lidsky teplý a chápavě úsměvný. Ten je obsažen i v jeho cyklu Komunistické svátky. Má nádhernou příchuť absurdity a Kučera se jím řadí k předním protagonistům tradice nereálné reality české literatury a výtvarného umění. Rychlé společenské proměny 90. let pak rodí dva velké a stále pokračující cykly Sudety a Proměny Prahy, ve kterých je svár starého s novým až křiklavý. Jsou odrazem nových jevů života po politickém zvratu, s nimiž se po půlstoletí obnovená demokracie v zemi musí chtěj nechtěj vypořádat. Jde o pozoruhodně hluboké sociální sondy, po Kučerovsku lidsky chápavé a hořkosladce humorné. Snad by měly být opravdu předepsány jako povinná literatura pro soudobé politiky…
Jaroslav Kučera však není jen citlivý a přemýšlivý dokumentarista, ale současně i plnokrevný a hbitý reportér. Od poloviny 90. let získává v těchto obou sférách jedno významné uznání za druhým. Je prvním z českých fotografů, kdo z rukou pražského primátora přebírá Grant Prahy s úkolem po dobu jednoho roku zaznamenávat sociální proměny hlavního města. V roce 2000 mu mezinárodní porota soutěže Czech Press Photo za snímek z pražských protestů proti globalizaci přiznává hlavní cenu – titul Fotografie roku. Za týž snímek a dva další ze stejné série si pak odnáší i první cenu v kategorii Aktualita soutěže Fuji Euro Press Photo Awards 2000, jíž se zúčastnily dvě desítky zemí.
Současná česká fotografie života má několik fotografů velmi zvučných jmen. Je to však opravdu snad jenom Kučera, kdo jako citlivý seismograf zaznamenává nejširší škálu symptomů klíčových proměn života u nás. Má cit diagnostika a zářivý talent reportéra a komentátora. PhDr. DANIELA MRÁZKOVÁ