JAROSLAV HORÁLEK
Krajiny vzdálených světů

Jaroslav Horálek
Narozen 10. 11. 1954 v Praze
Zemřel 14. 12. 1991 v Praze
1980 absolutorium AVU Praha, prof. František Jiroudek

Skupinové výstavy

1980 84 Výstavy na dvoře, Praha - Nusle
1982 Šest realistů, Mikrobiologický ústav, Praha
1984 Mezinárodní festival v Cagnes-sur-Mer, Francie
1985 Mezinárodní festival, Sofia, Bulharsko
1986 Přírůstky Jihočeské galerie, Hluboká n. Vltavou
1988 Přírůstky Národní galerie, Praha, Mezinárodní bienále malby, Košice
1989 Mladí Janu Bauchovi, Výstava pro Arménii, Praha
1990 Pleinair international, Mirabel, Francie, Darmstadt, Německo
Festival Images, Valence, Francie
1991 4 názory, galerie Rakovník, Pleinair international, Mirabel, Darmstadt, Německo

Samostatné výstavy

1982 Galerie Dílo, Karlovy Vary
1984 Galerie výtvarného umění, Cheb
1986 Malá scéna, České Budějovice, Okresní muzeum, Jičín
1987 Galerie Atrium, Praha
1988 Galerie bratří Čapků, Praha
1991 Galerie „R“, Praha
1992 Galerie mladých, Praha, Galerie Luna, Plzeň, Galerie „R“, Praha
1994 Výstavní síň Mánes, Praha
1997 Galerie Kavárna Paseka, Praha
1998 Zámecká galerie Litomyšl
2001 Knihkupectví Paseka, Praha
2004 Galerie České pojišťovny, Praha
2005 Zámek Litomyšl, Smetanova výtvarná Litomyšl
2014 Galerie Univerzity Pardubice, Galerie Nová síň Praha

Zastoupení ve sbírkách
Národní galerie v Praze
Galerie výtvarného umění v Chebu
Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou
Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích

V kvaších a pastelech Jaroslava Horálka je navždy polapen van větru, tep srdce a tlukot křídel, je v nich zapsána dráha letu rozevlátých mraků a svobodných ptáků, jsou ozvěnou touhy vzlétnout výš za obzor a dotýkat se křídly vzdálených nebes.
Jaroslav radostně porušoval všechna jiroudkovská přikázání. Chutnaly mu barvy, dokonce ještě snad více než jídlo. Byl labužníkem života. Dával mu barvy purpurové krve, tyrkysové oblohy, žlutého slunce a smaragdové trávy. Důvěrně znal hnědé a okry, bělavou žluť suchých trav, zemi zelenou českou a caput mortuum, všechny tyhle podzimní barvy strání kolem Vltavy, Sázavy nebo Berounky. Najednou se ocitl v naprosto jiné krajině. Bylo to ve Francii, v kraji Ardéche, u vesničky Mirabel. V kraji, kterému vévodily skály poskládané z obrovských bazaltových tužek, skály jako boží trůn, z něhož byl výhled na vzdálené světy dole i nahoře. Z kamení tam vylézaly tyrkysové ještěrky a štíři, na kůře stromu se modlily kudlanky, nocí zněly cikády a povětřím se nesl hlas dravců. Jaroslav měl rád středověký motiv poutníka i motiv mučedníka. V některých krajinách jsou stopy jejich kročejů i jizvy jejich ran.
Helena Horálková